První kopnutí se konalo začátkem října, což je už poměrně pozdě. V půlce října jsme měli vykopané základy, položený zemnící pásek a geodet nám vytyčil čílka v pasech, jelikož máme pozemek v mírném svahu, bylo potřeba základy "odskákat" takovými schůdky. Den poté přijel mix plný betonu a pasy nám během chvíle vylil. Jaké bylo naše zděšení, když jsme začali zakládat ztracené bednění, které absolutně nesedělo do schodů v pasech. Volal jsem proto geodetovi a on se mi omluvil s tím, že se mu musel zasunout poslední díl metru při zaměřování geodolitem a že to není poprvé. Nicméně jsme si s tím poradili a na založení ZB padlo o dost víc betonu, než jsme původně chtěly.

No ZB jsme vyskládali a to už byl začátek listopadu, kdy přijela pumpa s mixem na zalití. Vše proběhlo bez problémů a celkem rychle. O týden později jsem si půjčil půltunovou vibrační desku, najal bagr a zahrnuli jsme za občasného deště a sněhu základovou desku hlínou z pasů.

Po rapidním zhoršení počasí jsme se rozhodli stavbu pro rok 2017 zastavit, nechat vše sednout a čerpat síly na novou stavbení sezonu. Navíc máme po poslední akci s bagrem z pozemku tankodrom...

Koupili jsme si ještě plechovou boudu na nářadí a tím bylo prozatím hotovo. No prozatím, jelikož ale máme aktivního dodavatele materiálu, od začátku ledna k nám jezdí kamiony s cihlami, takže už se nemůžeme dočkat jara, abysme zase vše zpracovali.

No a co nás letos čeká? Pokládka kanalizace, zasypání desky štěrkem a zhutnění, vyrobit bednění, zalít desku, udělat izolace, založit a jedeme nahoru :-).

Držte nám palce stejně, jako my je držíme Vám!

Ještě před bagrem byl na pozemku geodet, který zaměřil pomocí GPS a dřevěných kolíků rohy domu, aby byla hrubá představa, kde skrývku provést.

Takže začalo hrabání, které se docela protáhlo. Půda byla vyschlá a bagr musel kousek po kousku odkopávat, jako urychlení hodně pomohl traktor, který odvážel materiál a nezdržoval se tím tak bagrista. Pilotem traktoru byl Mirky táta.

Druhý den přijel opět geodet a zaměřil rohy pro výkop základové spáry a já je s pomocí kamaráda Paciho propojil provázkem a ten pak sprejem přestříkal na zem.

Stavíme v mírném svahu takže u garáže jsme se trošku zahrábli do země. Betonové pasy jsou plánované s jedním nebo dvěma odskoky, aby nebylo třeba tolik kopat nebo pak spotřebovat zbytečně moc betonu. To byl pro mě trošku oříšek, protože se mi nepodařilo nikde úplně přesně vyzkoumat jak by takový schodek měl být provedený a nikdy jsem to nedělal, nakonec to ale dobře dopadlo a myslím že výsledek je víc než dobrý, dokonce i výška seděla dobře a a řady ztraceného bednění na sebe pěkně navazovaly.

Bagrování

Bagrista byl objednaný na sobotu 9.9. V 7 ráno byli všichni pomocníci i technika na místě a mohlo se začít. Já pobíhal s tyčí na které byl přijímač k laserovému niveláku ( bez něj si to nedovedu představit ) a zbytek lidí se staral o odvoz materiálu, začišťování a podobně.

Více o pasech s dalšími fotografiemi je možno sledovat na našem blogu navodynavody.cz

Před stavebním povolením byla postavena bouda (jedná se o polskou garáž za rozumnou cenu), dovedena elektřina do boudy a postavené lavičky.

Na začátku června se teda provedla skrývka zeminy a výkop základových pásů - tady jsme se zdrželi, protože vykopané pásy byly mělké a museli jsme dokopávat ručně. Do nich pak přišla 5cm vrstva kameniva, zemnící pásek a mohlo se ukládat ztracené bednění šíře 500mm a 400mm. Pozemek je svažitý, proto je v některých místech 7 řad ztraceného bednění. Do základu přislo hodně železa :).

Dále pak prostupy pro vodu, plyn, elektřinu, přívod vzduchu ke krbu a kanalizace pro dešťovku. A pak to přišlo - mix s 32m³ betonu, který přišel do ztraceného bednění. Z toho jsem měl celkem obavy (hlavně počasí), ale nakonec to šlo vše dobře a rychle. Dále jsem byl rád, že jsme sehnali český beton za rozumnou cenu.

Jakmile bylo uloženo a vylité ztracené bednění, tak přišel na řadu bagr. Ten jsme měli u nás na celý den a dělaly se rozvody sítí a zásyp zeminou - to už byla druhá půlka července. Zemina se pořádně uhutnila vibrační deskou (hutnilo se pořádně, po více vrstvách) a mohlo se dát kamenivo o vrstvě 100mm. A zase pěkně uhutnit. Dále jsme položili kari sítě a dali bednění pro vylití desky - tohle už byla pohodička práce. Pro bedění bylo důležité mít vrch desky na úrovní budoucí desky. Zvolil jsem OSB desky hlavně kvůli jednoduchosti práce s nima.

A pak to přišlo podruhé - hezky se pomodlit než přijel mix s beton a mohlo se vylívat. Celkem 37m³ betonu ze stejné betonárky jako předtím. No, mohlo se to povést určitě lépe (máme tam nějaké nerovnosti), ale i tak jsem s výsledkem velice spokojený. Takže 5. srpna jsme odbednili a usmívali se pohledem na základovou desku.

Nastává krásný okamžik, kdy se nebudeme pořád brodit blátem, ale budeme mít pevný povrch pod nohama :).

Celkem deska vyšla na 298.000kč, což při její velkosti 220m² a množství použitého ztraceného bednění je, si myslím, dobrá cena.

Ráno přišla nejprve na řadu kontrola stavu na staveništi. Naštěstí se nic extra nesesunulo a vody v pasech taky moc nebylo. Obchodní zástupce chtěl telefonicky potvrdit, jestli se jeho domíchávače ke stavbě dostanou. Vím já, co je takový stroj schopen vyjet? Ale samozřejmě byla má odpověď kladná, ono na tomhle pozemku stačí i rosa a mimo cestu má problém každý stroj kromě traktoru.

V 7 hodin tedy jako první přijela stará Tatra 148, která by měla vyjet snad kamkoli, ale řidič nás ujistil, že ostatní auta to zmáknou a sám se našteloval hned od cesty. Další velký 9. kubíkový mix ale ze zadní strany pozemku až k pasu nedocouval a navíc rozvrtal půl zahrady. Naštěstí není pozemek oplocený a mohl tedy projet z vrchní strany a vzít to těsně kolem výkopu a mohlo se pokračovat.

Nakonec se dopočítalo množství pro třetí zavážku a pasy byly hotové, celkem 23m³. Vlastně se množství moc dobře neodhadlo a máme několikrát předimenzovaný základ pro komín a taky pro patky pro přístřešek, ale od toho tam ty díry byly vykopané, aby bylo možné přebytečný beton někam udat. 

Více informací a fotek na našem blogu navodynavody.cz.

Extrudovaný polystyren (XPS)

Navrh pokládky a výpočet množství

Pro objednávku materiálu bylo potřeba přesně spočítat potřebné množství. Šel jsem na to tak, že jsem si otevřel Excel (Google Spreadsheets) a začal jsem počítat, jak nejlépe pokládku udělat, abychom měli co nejméně řezání a zbytků. Pokládka je ve dvou vrstvách 12cm XPS desek, které se pokládají kolmo na sebe. S tím, že první vrstva musí mít určitý přesah. Vyšlo nám to tak, že jsme neměli skoro žádné ztráty (1/2 desky a 1/3 desky). Pak jsem vzal Photoshop a "nakreslil" jsem si, jak bude vypadat pokládka.

Návrh pokládky ve Photoshopu

Nebyl jsem si nicméně jist, jak přesně máme udělat bednění. Konzultoval jsem to s projektantem, který mi doporučil, abych boční hrany udělal z XPS desek a to konkrétně jednu vrstvu z 12cm a druhou ze 14cm desek, šířka desek bude 28cm. Ve výsledku naše deska narostla na 26cm oproti 25cm, ale to není problém.

Tímto způsobem jsem se dostal na přesné množství, které je potřeba objednat. A na přesný plán pokládky.

Pokládka

Před pokládkou desek, bylo potřeba připravit přířezy. K tomu jsem si půjčil v DEKu řezačku na polystyren a s ní to šlo jako po másle. Jelikož jsem měl plán hotový, nebyl problém udělat všechny řezy najednou.

Samotná pokládka byla fičák - celá tato etapa nám zabrala asi 1,5 dne. XPS desky jsme k sobě lepili PUR lepidlem DEKFOAM ETICS.

Nejsložitější na celé pokládce bylo udělat správně výřezy kolem trubek a pak je zaizolovat, aby tam nezůstaly žádné velké mezery. Vyhrál jsem si s tím, takže by to mělo být v pořádku.

Zaizolování výřezů kolem trubek

Podívejte se v našem timelapse videu, jak probíhala pokládka prvních dvou vrstev na videu na našem blogu: stavime-pasiv.cz

Armování

Čtení ve schématu ukládání výztuže

Naše velká neznámá. Když jsem viděl schéma ukládání výztuže, vůbec jsem netušil, jak se to má poskládat. Ostatní části člověk nějak domyslí, ale armování pro mě byla španělská vesnice. Abych to upřesnil, naše armování neobsahovala ani jednu kari síť, jak jsou všichni zvyklí, pouze roxory, roxory a zase roxory... ve velikosti 10 a 12mm a délce až 8m, celkem 2 tuny železa.

Co s tím? První jsem potřeboval pochopit, jak mám schéma číst, pak už to půjde hladce. Oslovil jsem tedy kamaráda inženýra stavaře a ten se mnou zavzpomínal do začátku studia, kdy to probírali a pěkně mi to vysvětlil. Vždyť je to lehké! Jak jsem to nemohl chápat?

Pro některé z vás to bude asi jednoduché, ale pro ostatní to vysvětlím. Níže je naše schéma dolní výztuže základové desky (ano, pak je ještě schéma horní výztuže, to už většinou bývá jednoduší).

Schéma ukládání výztuže

Vezmeme si například výztuž č. 1:

Z výkazu a tabulky zjistíme:

• R12 - poloměr 12mm
• L = 3500mm - délka 3.5m
• 83ks - celkem 83 kusů
• hmotnost 290,5kg

A pak z půdorysu zjistíme 83⌀R12/150:

• celkem tam přijde 83ks
• průmer roxoru 12mm
• 150 značí rozestup mezi roxory

Na obrázku si tedy můžete prohlédnout v jakých místech se roxory umístí v rozestupu 150mm od sebe. Další podmínka je, že by se roxory měly překrývat minimálně o 600mm.

Schéma výztuže č. 1

Roxory jsem objednával v DEKu, kde mi je naohýbali přesně, jak jsem potřeboval a dodali v termínu, jaký jsem chtěl. Jednal jsem s vedoucím pobočky a spolu jsme se divili, proč tam nemáme kari sítě, když by realizace byla daleko jednoduší. Volali jsme i statikovi, který dům projektoval, a ten nám řekl, že se to tak prostě dělá a že se to musí naprojektovat přesně, i kvůli složitosti naší stavby (krovu, přední prosklené stěny, vpc atd.). Stavební dozor mi to pak také potvrdil, že se v těchto případech nepoužívají kari sítě, ale skládá se to z roxorů. Každopádně já jsem na to byl natěšen a představoval jsem si, jaká to bude zábava.

Podložky

Jako další věc bylo potřeba vyřešit distanční podložky pod roxory. Protože armatura měla být 40mm nad zemí a 20mm od zbylých krajů (boční, vrchní). Zvolil jsem tedy U profil z PVC, přišlo mi to nejlepší.

Distanční podložky pod armaturu

Jen bacha na to, aby jste ji nepoužívali opačně (plochou částí dolů) na plno fotkách a videí jsem to tak viděl a naši zedníci si to taky mysleli. Podložky jsme pak použili i pod zemnící pásek, tak aby byl minimálně 10cm od krajů betonu.

Vázání roxorů - armování

Pro armování jsme si v DEKu půjčili AKU vazač armovací oceli, který nám hodně ulehčil práci. Jen doporučuji koupit zásobu špulek drátu, nevyužité se dají pak vrátit.

Jako zlepšovák jsem si vzal dvě dlouhé 3m latě a na jedné jsem si udělal rysky co 200mm a na druhé co 150mm, abychom nemusel, každý rozestup roxoru měřit zvlášť.

Začali jsme rozložením distančních podložek v rozestupu asi půl metru od sebe. A poté jsme začali s armováním od jedné strany. Vzhledem k tomu, že po nanošení dostatečného množství roxorů to byla práce spíš pro jednoho/ dva lidi, tak jsem kluky poslal, ať připraví dřevěné bednění kolem XPS, protože se báli, že to extruďák neudrží a beton nám vyteče.

První den jsem stihl udělat celou spodní výztuž, byla to fakt makačka. Nejnáročnější (nejnudnější) bylo udělat boční zahnuté části. Na konci dne jsem si říkal, že to budeme dělat celý víkend.

V sobotu jsme nastoupili ve složení já, Peťka a kamarád (3 lidi, kteří normálně sedí celý den zavření u PC :D). Po prvním vysvětlení, jak číst ve schématu, jsme se pustili do rozpočítávání stoliček. Stolička je zohnutý roxor tak, že se připevní ke spodní výztuži a drží na sobě horní výztuž. Bohužel jsem nezkoumal, zda to jde nahradit něčím lepším a až po objednání jsem zjistil, že se dají pořídit ocelové distanční prvky UTH. Myslím, že by nám to ušetřilo hodně práce, ale bohužel. Do budoucna pro strop už aspoň víme.

Po rozpočítání stoliček jsme je začali ukotvovat na svá místa a postupně jsme začali s horní výztuží. Po chvíli jsme se do toho dostali a šlo nám to jako po másle. Na konci jsme ještě roxory pořádně provázali a večer jsme mohli jet domů s tím, že si v neděli užijeme volna.

Jak nám to šlo si můžete prohlédnout na videu na našem blogu: stavime-pasiv.cz

Armování byla fakt makačka. Léčili jsme se z toho ještě pár dní, než nás přestala bolet záda a stehna, ale shodli jsme se všichni tři, že to byla celkem zábava. Kamarád už se těší na strop :D.

Podle stavebního dozoru se nám to povedlo vcelku dobře. Samozřejmě ne všude to bylo dokonalé a přesně na centimetry, ale vzhledem k tomu, že je všechno v plánu předimenzované, tak malá odchylka tolik nevadí. A na to, že jsme to dělali poprvé = dobrá práce.

Zemnící pásek

Zemnící pásek (FeZn 30/4) se měl umístit po obvodu základové desky minimálně 10cm od krajů betonu.

V pondělí jsme tedy natahali zemnící pásek do armatury, pospojovali jsme ho křížovými spojkami a v každém rohu vytáhli ven tak, aby pásek vyčníval přes metr. Přijde pak zakopat do země. Jako poslední jsme vytáhli pásek do technické místnosti v místě, kde bude rozvodná skříň. Zemnící pásek jsme podložili distančními podložkami, které jsme měli pod roxory.

Armování a zemnící pásek po obvodu

Máme také blog, kde budeme detailně sepisovat naše kroky ve stavbě pasivního domu. Určitě se na něj koukněte: stavime-pasiv.cz. Naleznete tam více informací, fotek i videí.

Před stavbou desky jsem udělal zásek terénu do přibližné roviny, protože zemina nad zásekem byla převážně navážka, tak jsem nechtěl riskovat položit desku na zeminu s pochybnou únosností.

Nicméně to zase znamenalo hnát základovou desku od pasů dost nahoru, což stálo 4 řady ztraceného bednění, takže současná tloušťka desky v místě pasu je přes 2m.

Paní z úřadu řekla, že prozatím můžeme udělat skrývku. Na nic jsme nečekali a z místního JZD se domluvilo JCB na strhnutí zeminy cca 25cm.

Stavební povolení nám naskočilo 7.9. ve čtvrtek a hned v pátek odpoledne jsme začali sami zaměřovat a lavičkovat. Zabralo nám to celé odpoledne, ale nakonec jsme měli zaměřenou základovou desku pro výkop pasů. Ve chvíli kdy jsme natáhli provázky tak jsme si uvědomili jaký máme sešup na relativně rovném pozemku.

V sobotu přijel domluvený bagr a v 8 ráno se začalo kopat. Dle projektu jsme měli pasy široké 60 cm a bagrista byl poměrně překvapen, že pro rodinný domek je to zbytečné. Nicméně jsme se drželi projektu. Hloubku jsme si hlídali dřevěným křížem přes nivelák. Práce odsejpala pěkně od ruky, teda od lopaty a ve 4 hodiny jsme měli vybagrováno a začištěné pasy.

Druhý den jsme šli pokládat zemnící pásek + průchody (voda. el. + něco navíc). Položení zemnících pásku byla snad nejhorší věc z celé základové desky. V neděli odpoledne nám začalo pomalu poprchat a já se děsil nejhoršího, že budeme mít pasy plné vody do úterý.

V pondělí kontrola, jak jsme na tom, a vody bylo minimum. Vypadalo to nadějně, jenže odpoledne se hustě rozpršelo a pršelo i celé úterý.

Dvě hodiny před betonáží jsme začali odčerpávat pár set litrů vody. Pumpa s domíchávačem dorazila kolem 12h a šlo se na to. Za 2 hodiny byly pasy vylity a padlo na ně celkem 30kubíku betonu.

Ve středu dorazilo ztracené bednění a my začali připravovat pro pokládku první řady. Bohužel počasí nám opravdu moc nepřálo a než jsme vystavěli ZB, tak nám to zabralo 10dní a spousta promočeného oblečení. Nakonec jsme ZB začali zalévat pumpou 26.9. což bylo úterý a padlo do něj 12,5 kubíku betonu. Během týdne jsem zajistil štěrk a suť pro pěchování zakladovky. V sobotu dorazil traktorbagr a začali jsme hutnit desku a pokládat ležatou kanalizaci. Vše jsme zvládli za víkend a počasí nám přálo, konečně nepršelo.

5.10. jsme dovezli kari sítě a už se připravovala závěrečná betonáž. O víkendu jsme vše vyvázali a připravili a v úterý 10.10. přišlo velké finále. Konečně zalévání desky a co se nestalo, zase pršelo :D. Do poslední části padlo celkem 43 kubíku betonu a tím se uzavřela kapitola základová deska.

Celou základovou desku jsem převážně dělal s ženou a tchánem. Na pokládku ležaté kanalizace dorazil kamarád a sem tam se někdo otočil na chvíli přidat ruku k dílu.

Negativa: neustále jsme byli mokří a od bláta

Pozitiva: nemusel jsem se starat o beton - krásně zrál

Zedníci pochválili malé výškové rozdíly betonu v pasech, a tak se pokládaly tvárnice rychle jedna za druhou a pak další a další řada. Původně byly v plánu 4 a 2 řady nakonec po vyhodnocení všech pro a proti se počet zvedl na 5 ve spodní a 3 řady ve vrchní části desky. Teď to vidím jako dobrý nápad a jistotu, že bude podlaha dostatečně vysoko proti silnici, navíc chceme vybudovat malý sklípek pod terasou na spodní straně, takže nebudeme muset tolik kopat, abychom se nemuseli ve sklepě tolik hrbit.

Nejvíc práce se asi udělalo v sobotu 30.9. při naplánované brigádě, kdy nám přišlo pomoct spousta kamarádů. Dodělala se zbylá řada ZB, komplet vykopala, položila a zasypala  kanalizace, kterou jsme hned vzápětí napustili vodou pro zkoušku těsnosti. Zašaloval se a dobetonoval základ pod komín. Také se navezla první vrstva písko hlíny, kterou se bude vyplňovat vzniklý prostor v desce.

Tím chceme poděkovat všem kamarádů, kteří nám pomohli.

Stavbu můžete také sledovat na našem blogu navodynavody.cz 

Jedním z takových stavebních materiálů je keramický beton (známý také jako keramzitbeton/Liaporbeton). Ač se to nemusí na první pohled zdát, i beton je přírodní materiál. Skládá se z cementu, písku, vody a ze zrn přírodního kamene. U keramického betonu je kámen nahrazen keramickým kamenivem (keramzitem), díky němuž získává zcela nové vlastnosti jako jsou skvělé tepelně izolační vlastnosti a mnohem nižší hmotnost. To vše při zachování trvanlivosti, pevnosti a odolnosti běžného betonu. A tyto vlastnosti je třeba zmínit, protože jedním z hlavních nároků na nový dům bývá dlouhá životnost. Dnes není sice problém postavit dům vlastně z čehokoliv včetně sádrokartonu, PET lahví či lodních kontejnerů. Pokud ale chcete dům, který přežije vaši hypotéku a jednou tu bude i pro vaše děti, buďte při výběru nekompromisní.

Hrubá stavba za 4 dny? To není vtip!

Rodinné domy z Liaporbetonu nabízí na českém trhu Dům jedním tahem. Jedná se o montované typové domy z velkoplošných dílců s možností individuálních úprav, které lze postavit v úsporném, nízkoenergetickém i pasivním standardu. Jejich výstavba je extrémně rychlá. Hrubá stavba patrového domu na připravené základové desce zabere jen 4 stavební pracovní dny, u přízemního domu jen 2 dny! Navíc se jedná o stavební technologii s minimem mokrých procesů, takže dům nemusí "vymrznout" přes zimu a lze se do něj nastěhovat ihned po jeho dokončení, což může být už za 6 měsíců od započetí výstavby.

Vychytávky, které potěší...

• Již ve výrobě jsou dílce opatřeny vytrubkováním i krabičkami pro elektroinstalaci a drážkami pro rozvody vody a plynu. Rozvedení sítí po domě je tak mnohem méně náročné, než třeba u cihelných domů. Keramický beton je také snadno opracovatelný, takže ani případné dodatečné úpravy rozvodů v rozestavěném domě nepředstavují problém.
• Každý z dílců prochází přísnou kontrolou kvality. Stěny jsou z jedné strany hladké od formy, z druhé ručně hlazené. Díky tomu není potřeba dělat omítky. Stačí tenkovrstvé sádrové stěrky, což pomáhá šetřit čas i náklady.
• Vlastnosti tohoto výjimečného materiálu umožňují, aby byly příčky i obvodové stěny tenčí, než u cihelných domů. U rodinného domu se zastavěnou plochou 10×10 m tak získáte 11,2 m2 podlahové plochy navíc. To představuje jeden malý pokoj zdarma!

Jak se v Domech jedním tahem bydlí?

Klima Domů jedním tahem je příjemné v létě i v zimě. V zimě pomáhá keramický beton ve spojení se zateplením fasády udržovat v domě teplo, v létě zase příjemný chládek.
Osobní zkušenost se stavbou i obýváním domu vám mohou popsat majitelé již postavených domů, nebo probíhajících staveb. Obchodníci DJT vás rádi vezmou nejen na návštěvu do hotových domů, ale i do výroby.

Máte další otázky? Podívejte se na web www.dumjednimtahem.cz.

Teď něco k sítím. Plyn vede v cestě vedle pozemku, aktuálně jsme neřešili, ale časem se napojíme – neměl by to být problém, snad.. Elektřina – přivedena již ve sloupku na hranici pozemku, takže jsme jen zakoupili druhý sloupek, kam se vejde eletroměr a v nejbližších dnech zapojíme. Dále jsme koupili rozvaděč a zhotovili držák. Takže vše připojíme a necháme udělat revizi (elektrikář).

Voda – zatím největší problém. Veřejný vodovod do původního domu sice přiveden byl, ale po havárii před několika lety byl zaslepen (info od souseda). V podstatě jsme měli dvě možnosti jak vodu přivést – a, rozkopat cestu, sousedům rozebrat část chodníku a napojit se, vzdálenost cca 15 m (nákladné); b, připojit se na louce, vést hadici cca 30 m přes louku souseda a pak asi 10 m přes náš pozemek, zde udělat vodoměrnou šachtu (požadavek vodáků), podkopat cestu a připojit se do plánovaného domu (zní to možná složitě, ale vyhrála tato varianta). Podkopání cesty bude provedeno až budeme mít dostavěno. Majitel louky nám vyšel vstříc a souhlas podepsal jen pod podmínkou uvedení pozemku do původního stavu. Dle informací z VHOSu měl být vodovodní řád v hloubce 1 metr (našli jsme ho v 1,4 metru). Ke kopání jsme v rámci úspor nepoužili bagr, ale jen rýč, krumpáč a lopatu – 40 m na délku, alespoň 0,5 m na šířku a 1 m hluboko. Docela fajn práce až na to, že jsme v 0,5 m narazili na spodní vodu – výkopové práce tak byly pozastaveny a následovala koupě jednoho a zapůjčení druhého kalového čerpadla a holínek. Napojit se podařilo také bez problémů, pak uz jen 10 cm písku pod hadici, 20 cm nad a zbytek doházet hlínou. Vzhledem ke spodní vodě jsme museli koupit na míru upravenou šachtu, kterou bude nutné obetonovat (to nás čeká až opadne spodní voda, která je teď v úrovni 70 cm od povrchu).

Kanalizace – není v obci zavedena, budeme mít ČOV.

Zároveň jsme samozřejmě řešili projekt, ale o něm se rozepíšu v samostatném článku.

Nakládku a naházení do desky nám zrealizoval místní soukromý zemědělec pomocí manipulátoru, převoz jsme si zařídili pomocí vlastních traktorů. Nakonec tedy materiál nebyl úplně podle představ, namíchala se nám místy i trochu jílovitá hlína, ale myslím, že to úplně špatný nebylo.

Hutnilo se po cca patnácti centimetrech půjčeným vibračním pěchem. Hlavně Mirečka si s tímto strojem hodně mákla, obzvlášť ve spodní části desky, kde se doplňovalo skoro metr, bylo vršení materiálu hodně zdlouhavé, ale nakonec jsme se dostali na úroveň 10 cm pod nejvyšší řadu tvárnic.

Dále byl v plánu štěrk, přesněji 25 cm. Je to velká vrstva, hlavně z důvodu položení drenážního potrubí jakožto odvětrání radonu, jelikož máme naměřený radon vysoký. Jestli to je opravdu funkční těžko říct, ale ne už to tam je a je to tak i v projektu tak ať.

Štěrk je tedy frakce 16/32 a nakonec ho padlo 60tun, a to se pod něj uhutnilo ještě 20t makadamu, což krásně zpevnilo podklad a jemnější vrchní štěrk se lépe hutnil než kdyby byl přímo na hlíně a a písku. Vrstva je to tedy pořádná, ale víc štěrku je lepší než málo. Docela se osvědčila metoda zavážky : z lžíce manipulátoru do kotoučů a pak na finální místo. Určitě lepší, než následné rozhrnování, které hlavně u makadamu spíš nejde než jde.

Teď už stačilo jen domluvit beton a pomoc zedníků a mohlo se jít do finiše. Bohužel počasí moc nepřálo a terén kolem desky byl úplně promáčený. Pumpu se nám objednávat nechtělo, ale vyhlídka v předpovědi počasí na víkend předpovídala slunečné a poměrně teplé počasí, a tak se vše směřovalo na pondělí 16.10. s tím, že alespoň už tak dost rozježděné okolí desky dostatečně obeschne a nebude problém betonovat přímo z domíchávače.

Více informací a fotek na našem blogu navodynavody.cz

Protože místo pro stavbu domu bylo dřív částí zahrady, kde se pěstovaly brambory, jetel a řepa pro dobytek, bylo třeba tuto část "strhnout" a hlínu v budoucnu použít na terénní úpravy okolo domu.

Dále domu překáží ovocné stromy. Beru pilu, zavoní benzín a za chvilku se k nebi tyčí pouze zbytky kmenů. 

Koukám na předpověď počasí a co to? Příští týden - 10. Ale já chci s*akra stavět!! Hned!!

Mráz nemráz, objednal se bagr a vše se dohodlo.

Nadešel den D, hodina H, teplota "jen" - 7. Jupí!!

Dorazil jsem na pozemek, kde mě již čekal bagrista, který přijel již o 10 minut dříve a prohlížel si vytýčení.

Napřed vyrvat "pahýly" ovocných stromů a mohlo se začít se skrývkou.

Bagrista je opravdu profík, takže terén zároveň i pěkně rovnal, protože na pozemku je sklon cca 40 cm na 10m.

Po hodině a pů hotovo a bagr mohl odjet. Už se těšíme až přijede vykopat základové pásy!!

Po zaslání výkresové dokumentace si geodet nachystal GPS body budoucí stavby, které vyznačil vždy zabitým kouskem roxoru. Celá akce zabrala cca 20 min. Poté stačilo pomocí provázku "doznačit" dráhu základových pasů. Když uvážím cenu a přesnost vybavení, tak mě v jednom místě překvapila odchylka cca 5 cm, ale vše se povedlo srovnat a čekalo se již jen na bagr. 

Po konzultaci s bagristou došlo ke změně plánované hloubky výkopů a ujasnění kde začít a kam s hlínou.

Za necelé 4h byl bagrista hotov i s tím, že si stihl vypít kafe a odvozit přebitečnou hlínu mimo pozemek. 

Po odjezdu bagru ještě zbyl čas a tak jsem (za dlouhých a silných nadávek) roztáhl na dně výkopů zemnící pásek, v rozích vyvedl drát pro hromosvod a spoje důkladně zatřel gumoasfaltem proti korozi. 

Už za šera jsem ještě stihl "položit" na dno základů první vrstvu bavlanů, která bráni pohybu zemnící pásky.

Práce na jeden den, ale domluva se všemi tak na 2 týdny. :-)

Všemu předcházelo kontaktování projektanta, jestli nemá ve svých kontaktech ověřeného geodeta. Tentýž den večer jsem obdržel kontakt na geodeta, kterému jsem se následující den ozval s dotazem, jak je na tom s časem. Domluvili jsme se předběžně na další týden. Následující den mi geodet volal s potvrzením termínu a informoval mne, co mám zajistit pro hladký průběh zaměření.

Potřebný materiál:

Lať 1m - 16ks
Deska 1m - 8ks
Kolíky 0,5m - 3ks (vytýčení 1 hranice pozemku)
Vruty do dřeva
AKU šroubovák
Kladivo

Ke konci týdne jsem se zastavil nakoupit potřebný materiál. V hobby marketu jsem sehnal vše potřebné, jen délky desek a latí byly buď 2 nebo 3 metry, takže jsem si je nechal v obchodě rovnou nařezat na délku 1m (když je to zdarma, tak proč toho nevyužít).

Abychom si ušetřili trápení se zatloukáním latí do země, rozhodli jsme se je na jedné straně seříznout do špičky pomocí přímočaré pily.

Všechen materiál a vybavení jsem si v pondělí 9.4. 2018 už vezl s sebou do práce, abych se nemusel vracet domů, jelikož jsme byli domluveni hned po práci na 17:00.

Přijel jsem trochu s předstihem, abych nanosil materiál na pozemek (stále nemáme sjezd na pozemek, takže jsem nechal auto u souseda a přes jeho pozemek materiál nanosil).
Aby nám to šlo lépe od ruky, domluvil jsem se s kamáradem Martinem, aby nám při vytyčování pomohl.

Geodet přijel přesně na čas a bez zbytečných řečí se začalo zaměřovat. Jako první věc jsem ho požádal, aby zkontroloval již oplocené hranice pozemku. Jak se dalo čekat z každé strany nám sousedé vzali cca 30cm (na délce 35m už to nějaký m² hodí). Na druhou stranu už máme postavené ploty, ikdyž v nevzhledném stavu.

Následně jsme zaměřili a vytýčili všechny 4 rohy budoucího domu pomocí kolíků. Dále jsme zatloukli do země u každého kolíku ve vzdálenosti zhruba 3m latě, které byly cca 70-80cm od sebe. Na jedné lavičce se vyznačila nula a od té jsme přenášeli výšku na ostatní lavičky. Takto jsme si vyznačili na všech latích výšku a mohli se navrtat desky. Na relativně rovném pozemku máme převýšení cca 60cm. Po sestavení laviček jsme přenesli rohy na lavičky.

Nad zaměřením není potřeba si nějak lámat hlavu, geodet vás bude navádět, podle toho co zrovna potřebuje. Zaměření a stavba laviček trvala cca 2,5 hodiny (ideálně jako my ve 2 lidech + geodet, sám s geodetem by to trvalo jistě déle).

V dalším článku se budu věnovat stavbě zahradního domku s kůlnou.

Dle rady zkušenějších stavebníků (ano, "otravuju" všechny z okolí a sbírám rady a vychytávky) jsem koupil plastovou KGEM rouru pro kanalizace, abych z ní vytvořil prostupy.

Podle výkresové dokumentace jsem si rozměřil polohu jednotlivých prostupů a dal se do díla.

Jako první jsem musel vyrovnat stěnu základu, aby se mi podařilo čistě usadit trubky na místo. Následovalo řezání trubek na míru. Ruční pilka je opravdu záhul i do plastu! :)

Každou trubku jsem zaslepil igelitem a v místě položení kolem dokola objel montážní pěnou. 

Nejen, že pěna "přilepí" trubku" na místo, ale i zabrání betonu natéct k igelitu, případně do trubky.

Pro "sichr" jsem trubky ještě zajistil roxorem proti pohybu.

Prostup pro kanalizaci jsem vyrobil z trubky obalené polišem, z důvodu potřeby většího průměru. 

Večer jsem ještě položil na dno pásů první vrstvu kamenů a zároveň si jak do dokumentace, tak i v místě uložení naznačil pozici prostupů a jejich hloubku.

Další, co nás čeká je lití betonu do základových pásů.

Nezbývá než doufat, že v pátek, na kdy je domluveno lití nebude pršet!! :-D

Pátek 13.4.2018 jsem se rozhodli, že ušetříme za geodeta a nenechali si znovu zaměřit rohy domu. To ovšem nebylo tak jednoduché. Trvalo nám to asi 3 hodiny, proto vřele doporučuji na geodetovi zrovna nešetřit. Po zaměření nám složili další štěrk do výkopu, který se později rozvážel pod budoucí základovou desku. Ještě ten den jsme položili obvod ztraceného bednění a trochu rozvozili štěrk. Skončili jsme až v 21:00, když už byla tma.

V sobotu 14.4.2018 v 8:00 jsme zase naklusali na stavbu, mimochodem jsme byli první z celé ulice :). Začali jsme současně vyplňovat ztracené bednění betonem a rozvážet štěrk. To nám zabralo čas až do 14:30 a to jsme jeli skoro bez přestávky a bez oběda. Naštěstí počasí nám přálo a bylo krásně slunečno.

V úterý 17.4.2018 od 12:00 jsme zahájili přípravu na výlevání základové desky. Takže jsem udělali odpadní rozvody, zhutníli štěrk a položili kari sítě.

Ve středu 18.4.2018 od 6:30 - 9:00 probíhalo vylévání desky betonem. Celkem padlo na desku 16 kubíků betonu za cca 26.000 Kč. Teď necháme beton tzv. vyzrát a položíme kvalitní hydroizolaci - budujeme sklep. Vzhledem k tomu, že nám naměřili trošku větší hodnotu radonu na pozemku budem muset dát i protiradonovou vrstvu.

Cenově to vyjde podobně, není potřeba tolik času a hlavně tolika lidí.

V týdnu před betonáží jsem osobně objednal v místní betonárce cca 30 - 35 kubíků betonu. 

Protože jsem během týdne v zaměstnání a betonářům se v sobotu nechtělo, padla volba na pátek odpoledne. Důvod byl také ten, že v tento den měli v betonárce obě auta, která se mohla na stavbě plynule střídat.

Podle lidí z betonárky otázka 2 hodin i s prací.

V pátek před třetí hodinou odpolední sem netrpělivě očekával příjezd kamarádů. Mix byl domluven na 15h.

Přesně v 15:00, při příjezdu prvního náklaďáku, se spustila průtrž jako hrom. Takže vykládka prvních 9 kubíků betonu proběhla rychlostí blesku, ale i tak byl každý mokrý až na kost.

Další auta již jezdila za sluníčka, a tak se člověk stihl usušit. 

Běheme lití jsme pomocí lopat a hrabí pádlovali směs do míst, kam nezatekla. Taky se rozhrnovalo do vodorovna, abych nemusel následně hodně zakládat pod ZB.

Poslední várku betonu jsem upravil podle odhadu  a nezbylo než čekat na příjezd posledního auta.

Beton vyšel úplně přesně - nic nezbylo a nic nechybělo!

Poslední auto odjíždělo v 17:15 i s očištěním.

Konečný objem? Přesně 35m^²

Původní myšlenkou bylo, že díra se obední polystyrenem a pasy se vylijí naráz. Myšlenka sice dobrá, ale realita byla bohužel jiná. 

Pasy byly vybagrovány, tak jsme postavili lavičky, odměřili výšky, které v podstatě seděly, až na pár místech, kde byl spodek díry trochu níže to bylo perfektní. Výkop jsem ručně dočistil, což trvalo asi dvě odpoledne. Mezi tím dovezli polystyren 100mm XPS na "šalování" a betonářskou výztuž. Od souseda jsme donesli zemnící pásek, který mu zbyl a já vyrazil na stavební úřad. Bohužel pro mne neměli dobré zprávy. Ještě se čeká na další doběhnutí lhůt (povolení sice máme, ale čekáme, až vejde v platnost).

Snad to počasí vydrží... A jak už to bývá tak nevydrželo. Proto jsme se rozhodli stavbu pro letošní rok zazimovat a počkat na jaro. Zimu jsem využil alespoň ke zkulturnění okolí (vysekali jsme keře, zlikvidovali břečťan...) a s kroupou u oka jsem sledoval, jak se bortí stěny výkopu. Bylo nutné přehodnotit průběh stavby a objednalo se 9 palet ztraceného bednění. Co už. 

Hned jak se začalo jařit, tak jsem vyrazil na boj s výkopem a znovu začišťoval. A pak ještě jednou, protože v okamžiku, kdy půda rozmrzla úplně, tak se zase část sesunula. Dále bylo nutné v bývalém průjezdu vyříznout beton a vykopat základ u naší stěny, která drží sousedům barák. Musím říct, že tady jsem si zobl. Ale 16.3. byl výkop nachystán na další fázi.

Rozebral jsem pár palet, udělal kolky a podle výšky přenesené šňůrkou z laviček jsem sešrouboval jednoduché bednění. Dělal jsem to sám a trvalo mi to tři odpoledne (dohromady cca 6-7 hodin).

Z kamenictví, co je naproti, nám dovezli dvě dodávky kamenického odpadu (zbytky pomníků, odřezky atd.), které jsem s tchánovou pomocí narovnal na dno výkopu, čímž se vyrovnaly prohlubně a zpevnilo dno výkopu. Upřímně nezávidím tomu, kdo bude tuto směs betonu a žuly rozebírat. Modlím se, abych to nebyl já. Den před betonováním jsme roztáhli zemnící pásek. Elektrikář nám poradil zajímavý trik - jeden postupně na rovině odvíjí klubo pásku a druhý za ním jde a po metru do toho mlátí kladivem. Pásek se hezky narovnal a nebyl pak problém ho do výkopu uložit. Ještě večer jsem za tmy natřel spoje asfaltem, což se prý zase nemá - pozdě. V noci jsem za svitu halogenu dokopal základ na komín a na ráno si nechal dodělání prostupů. Ráno, asi hodinu před betonáží, jsme usadili prostupy na kanalizaci a vodu. Vyšlo to hezky, asi deset minut po dodělání dojel mix. Do výkopu se vešlo 8 m3 betonu a v 6 lidech nám to trvalo necelé tři hodiny. Řidič mixu byl skvělý a najel, tak jak jsme přesně potřebovali. Na závěr byly zapíchány roxory.

Druhý den jsem už nemohl vydržet, tak jsem jel uložit alespoň rožky ztraceného bednění. Dvě palety jsme rozvozili na kolečkách, zbytek jsem nechal rozvozit manipulátorem, který dojel skládat stěnový systém. Nachystat si výšku podkladního betonu dřevěným bedněním se ukázalo jako velice výhodné. Nebylo nutné již míchat podsypový beton, stačilo jen klínky jednotlivé tvárnice dovyrovnat. Pouze v místech, kde byla díra velká, jsme namíchali dva pytle hobby betonu a lehce se tvárnice podhodily. Vyskládání tvárnic zabralo čtyři odpoledne (první řada, část jsem dělal sám, část s tchánem) a jeden celý den (armování, druhá řada řada tvárnic a dobednění) - to jsme dělali ve třech. Ještě jsme vyrobili truhlík (alias zahrádka, alias květináč), který se vždy posadil na tvárnice a přes něj se beton pádloval do dalších tvárnic, takže jsme na jeden zátah vylili dva metry tvárnic bez problému a navíc držely tvárnice v řadě. Do bednění jsme nalili 10m³ betonu a zabralo to cca 4 hodiny včetně mytí auta a úklidu. Opět nás bylo 6. 

Konečně jsme vylezli nad zem a můžeme chystat desku. Od dočištění výkopu nám trvalo vylití pasů 10 dnů s různým rozložením sil od 1 člověka po 6 lidí. Co bych určitě udělal stejně, tak betonování pomocí truhlíku a koupení "vazače pytlových úvazků" včetně drátků. Armovalo se s tím jedna radost. 1000 drátků vyšlo na 150 Kč, takže tady asi není co řešit. Opět bych to znovu betonoval z mixu, ale rozhodně fandím všem borcům na diskuzích, kteří zarytě prosazují betonování základů z míchačky. Když stavebník poptá beton u více betonáren, navíc se dá domluvit i DPH 15%, tak je cena velmi dobrá a míchačka už nedává smysl (alespoň mě nedávala) v porovnání s komfortem autodomíchávače.