O víkendu jsme zaměřovali a vytyčovali. V pondělí přijel bagrista a šlo se na věc. Hloubka byla podle projektu 80 cm, ale jelikož jsme si neuvědomili, že už v týhle části stavby by byly dobré lavičky, tak v zadní části domů jsme ve hloubce 90-100 cm, hold padne více betonu.

Původní plán byl, že hned v úterý začneme dělat zemnící pásek, prostupy pro kanalizaci atd., ovšem počasí nám nepřálo, takže jsme v úterý vůbec nemohli pracovat. Ale mix byl domluvený na středu ve 12 hod., tudíž jsme si přivstali abychom to ráno vše stihli. Ze začátku nám počasí vycházelo, ale během dopoledne se déšť zase vrátil a my se prodírali jílem sem a tam, mix už se bohužel nedal odvolat. Zemnící pásek se těžko spojoval a v tu chvíli jsme vše proklínali. Ovšem v 11,30 bylo vše připraveno.

Z betonárky jsme si objednali čerpadlo, jelikož nemáme moc pomocníků. Jak už jsem psala byli jsme domluvený na 12 hod., ovšem po hodinách mi z betonárky volali, že se opozdí, nakonec přijel až v 5 hod, když už v pasech bylo dost vody. Nezbylo nám nic jiného, než se modlit aby to nic neudělalo. Objednávali jsme beton C 12/15 S3, do pasů to musí stačit. Celkem bylo vypočítano 23 m3, ale po vybagrování jsme radši vzalo o kubík navíc, který nakonec byl opravdu navíc a díky tomu jsme půlkou domu o 10 cm výše. 

V pátek 22. května jsme konečně zvládli udělat lavičky a v sobotu 23. května jsme začínali pokládat ztracené bednění. Podle projektu jsme zvolili ZB 40 (Diton). Nejdřívě jsme dlouho přemýšleli, co uděláme s tím výškovým rozdílem. Nakonec vyhrálo přibetonování další vrstvy a tím jsme se hodně zdrželi. Ale za víkend jsme zvládli položit a vybetonovat 1. řadu,včetně položení 2 řady roxorů a naskládat druhou, která se betonovala celý další týden po večerech po práci. Po tomto týdnu jsme si říkali, že to nejhorší už snad máme za sebou.

Jelikož jsme měla zkouškové na výšce a přítel měl hodně práce, pokračovali jsme až 3. června s kanalizací. Nejdříve jsme, zase pod dohledem archeologů, vybagrovali přípojky vody a kanalizace. Hodně času nám zabralo i provrtání bednění do desky. Sice jsme polystyreny dávali, ale nějak nám nevycházel úhel pro položení trubek a tak jsme se rozčilovali zase. :-) Nakonec se to povedlo a začal hlavolam skládání. Jak jsme mysleli, že to máme jednoduché, tak nám to trvalo dost dlouho. Dvě odpoledne jsme to dávali dohromady. 

V neděli 7. černa, přijel opět náš oblíbený bagr a začala zavážka. Kanalizaci jsme zavalili především pískem a zbytek desky nejdříve betonovým recyklátem, na který jsme dostali doporučení, že je levnější a lepší než štěrk, a navrh přišel písek. Žábou se vše udusalo a bylo hotovo. 

Na úterý 9. černa jsme si dali hodně velký úkol - položit kari sítě, svázat je a udělat šalování, aby ve středu mohl přijet mix na betonování. Během dopoledne jsme dovezli sítě, polystyren a zvládli jsme sítě položit. Po obědě jsme se vrhli na šalování. Vybrali jsme extrudovaný polystyren tloušťky 100 mm a lepili jsme pěnou. Ze začátku nám to moc nešlo, ale pak jsme přišli na systém a šlo to vskutku rychle, ještě že nám zbylo bednění a bylo si čím pomáhat. Asi kolem 7 hodiny večer bylo hotovo a zbývalo jen svázat sítě, což jsme viděli, taky asi moc růžově. Ještě, že jsme koupili halogen, protože jsme opouštěli pozemek o půlnoci.

Hodně nám při práci s polystyrenem tentokrát pomohl stavební laser, který jsme měli půjčený od jednoho známého. Opravdu skvělá věc, doporučuji všem. Měří s rozdílem milimetru a je to rychlejší než vodováha.

A druhý den ráno jsme si opět museli přivstat, aby se stihlo zajet pro vibrační lať a koupit ještě nějaké načiní. V 8 hod. byl mix na místě a začal boj s časem. Jelikož bylo dost teplo a svítilo sluníčko, beton nám dá se říct schnul pod rukama, než se latí přejela první půlka, druhá už byla suchá. Beton nám pro tentokrát chyběl, měli jsme objednáno 12 m3 C 16/20, ovšem díky milimetrovému vyrovnání polystyrenů, nám někde deska vycházelo na 10 cm a někde až na 14 cm. Tudíž se musel vracet pro 2 kubíky.

Ale do oběda byla deska hotová. Sice je trochu vlnitá, ale je naše :-)

V dalším článku už budeme popisovat stavění. Cihly obejdnané, Ytong mistři taktéž. Už jen nabrat síly a jdeme do další fáze! :-)

Dle doporučení dozoru jsme sítě pokládali vždy na dvě oka přes sebe a podkládali kousky ztraceného bednění, které jsme kladivem "vyráběli" ze zbylých tvárnic : ) Svazovali jsme klasickým vázacím drátem. Některé kanalizace vyšly přesně do oka, takže jsme ani nemuseli moc řezat.

Bednění jsem chtěl původně přivrtat, ale nakonec jsem si to rozmyslel a vytvořil klasické bednění podepřené zespodu a z boku. Nechal jsem si nařezat OSB desky o síle 18 mm na rozměr cca 250 x 30cm. Každý kus jsem si nejprve připevnil péry k bednění, hodil do vodováhy a následně zafixoval latěma. Dvě latě ve vertikálním směru a šikmé latě dle potřeby. Vždy když byla hotová celá strana, pro jistotu jsme zkontrolovali rovinu šlaufkou - vycházelo to naprosto přesně. Následně jsme podle hotového bednění od oka vytáhli kanalizaci až nad úroveň budoucího betonu. Na příští týden jsme objednali mix. Celý týden propršel, z čehož jsem měl radost a říkal si, že si ten štěrk aspoň pořádně sedne. Na druhou stranu se promáčela hlína kolem bednění, což mělo za následek pár infarktových minut během betonování : ).

Mix přijel s betonem C15/20 s konzistencí S3 (čerpatelná) a mým oblíbeným dopravníkem. Rovinu jsme drželi dle provázku - na oba konce jsme zavěsili cihle a přehodili ho přes bednění. Jak jsme postupovali, provázek jsme posunovali. Na zhutnění a vyhlazení jsme použili motorovou vibrační lištu z půjčovny. Na poslední úsek už nebyl dopravník potřeba a tak přijel klasický mix s korytem. Aby jsme nemuseli tolik pádlovat, řidič nám to trochu naředil - a tady se asi projevil ten celotýdení déšť, protože na jednom místě bednění povolilo asi o 1,5 cm. To by normálně nebyl až takový problém, jenže v kombinaci s tím naředěným betonem to byl vyloženě pr***r, protože beton začal docela rychle opouštět bednění a zaplavovat mi prostor, kam jsem chtěl dávat zateplení pasů. Přiskočil jsem a nohama zkoušel přimáčknout bednění zpět, což samozřejmě nešlo, protože už byl ve škvíře štěrk z betonu, ale alespoň přestal beton odtékat. Podepřeli jsme bednění několika tvárnicemi ztraceného bednění a mohlo se pokračovat. Zbytek betonáže a vyhlazení proběhlo v klidu. Bylo docela slunečno a teplo, takže jsme beton kropili několik dní tak 4. až 5. denně - to už bylo za odměnu : ).

Jsme rádi, že to máme za sebou a přehoupli jsme se do relativně čisté fáze bez hlíny a bláta.

„Zateplování základů je možné prosvést již při stavbě základové desky a vytvořit si tak z polystyrenu šalování. Dá se to pochopitelně udělat i po dokončení základů a desky a pochopitelně také dodatečně při rekonstrukci stávajícího domu.“ Dodává Karel Sedláček.

Pro zateplování základů jsme měli k dispozici dva typy polystyrenových desek a to ISOVER EPS Sokl 3000 a ISOVER EPS Perimetr. Rozdíl mezi oběma materiály je v úpravě povrchu desky. Deska ISOVER Sokl 3000 má svůj povrch opatřen „malými prohlubněmi“, kterým se odborně říká vaflová struktura.

Cílem této struktury je lepší přilnutí lepidla a následná lepší únosnost i případného těžšího obkladu v soklové části domu.

Povrch, na který lepíme izolační desky je nutné očistit a maximálně zbavit prachu. V případě horší soudržnosti povrchu nám může pomoci i penetrace.

„Pro lepení máme dobré zkušenosti s klasickými lepidly i PUR pěnami. Záleží na zákazníkovi, čím se mu budou polystyrenové desky aplikovat snadněji, nebo co je pro něj dostupnější“ doplňuje Karel Sedláček. 

Hloubka zateplení, by měla být v ideálním případě 80cm pod budoucím terénem. V případě jílového podloží je vhodné zateplení provést hlouběji. Jsou naopak místa, kde z důvodu terénu nebo okolní zástavby není možné zateplení provést tak hluboko a zateplení provádíme do maximální hloubky, kterou nám taková stavba dovolí.

Izolační desky se při zateplování základů (pozemní části) nijak nekotví, ani je není nutné povrchově upravovat. Stačí je později pouze zahrnout štěrkem nebo zeminou. Vhodné je například doplnit před izolační desky nopovou fólii a poté provést terénní úpravy kolem domu.

Desky můžeme ovšem kotvit v nadzemní části, ovšem zpravidla ve výšce 30cm nad povrchem, kde většinou končí hydroizolace. Jinak by mohlo dojít k jejímu porušení a tím pádem znehodnocení funkčnosti.

Při stejné šířce zateplení soklové části domu a fasády nemusíme následně používat zakládací profily. Založení fasádního zateplení lze použít přímo na dokončeném soklu. Vyhneme se tak, jakýmkoliv možnostem tepelného mostu a následné nanášení lepidla a perlinky provedeme v jednom kroku.

VIDEO

Prvním krokem, který mě čekal bylo domluvení vytýčení našeho budoucího domu a přilehlé garáže. Celkem bylo potřeba vyznačit 10 rohů. S geometry jsem se domluvil na konkrétni datum, připravil jsem jim dřevěné hranolky a desky pro sestavení jednotlivých laviček. Jakmile byly lavičky hotovy, zavolal jsem známému, který má bagry a domluvili jsme se na jednom víkend. Co čert nechtěl, byl to zrovna první tropický víkend, z celé řady, které nás teď trápí :).

Jedním z problémů, který nás brzdil v kopání byl mírně svažitý terén. Výškové převýšení na uhlopříčkách domu je 130cm, tudíž bylo nutné pozemek nejprve srovnat a zarovnat alespoň naoko. To trvalo cca 4 hodiny. Pak nás čekalo kopání jednotlivých pásů. Pro přesné vyznačení jsem si jednoduše mezi lavičkama natáhnul provázek a ve křížení jednotlivých provázků jsem spustil olovnici, kde jsem následně zabil roxor. mezi roxory jsem následně natáhnul provázek, podél kterého jsem vysypal vápno, aby bagrista věděl kudy kopat.

Dalším krokem, který nás čekal byla příprava horizontální výztuže do základových pásu z roxoru R14. Měl jsem docela strach z ohýbání jednotlivých průtů, ale nakonec to nebylo tak strašné, jak to původně vypadalo. Dalším krokem bylo objednání kameniva na dno základových pásu, které jsem jeden den rozváže a vyrovnával. Správnou výšku jsem si konroloval nivelační sadou. Druhý den jsem si od známého za flašku Walkra:))) půjčil na celý den dusák a dusal a dusal...

Dlouho jsem řešil, jakým způsobem rozmístit zemnící pásek a napadla mě jedna věc. Aktuálně stavím i plot z lícových cihel do kterých jsem v polovině vyříznul zářez pro základový pásek. Cihly jsem rozmístil po celém obvodu domu a rozmístil zemnící pásek. Cihly zároveň sloužily i jako podpora pro železnou výzkuž, aby neležela přímo na zemi a byla dobře obalená betonem.

Pak už jen stačilo připravit chráničky a prostupy pro vodu a elektřinu, vytáhnout zemnící pásky v rozích domu včetně místa, kde bude domovní rozvaděč. Základový pásek jsem v pásu spojil i ze železnou výzkuží, přičemž všechny spoje jsem natřel asfaltovou barvou. Posledním krokem před objednáním betonu bylo vyznačení požadované hladiny, kdy jsem děkoval bohu, že jsem si před rokem koupil nivelační sadu, protože dělat to podle provázku či šnorchl váhy si moc nedovedu představit. Objednali jsme 22m3 betonu včetně dovozu a pumpy a čekali na den domluvy.

Konečně nastal smluvený termín betonu, musím se přiznat, měl jsem trochu strach z toho, jeslti jsem na něco nezapomněl nebo zda se to nějak nezkomplikuje, ale nakonec to byla paráda. Pán z pumpy to měl pěkně v ruce, takže jsem se celou dobu jen díval a chodili jsme kolem základového pásu a jen si kontrolovali správnou výšku.Konečně bylo všechno hotovo a já cca dvě hodiny po zalitý jsem do základových pásu cca co 50 cm napíchal vždy dva pruty roxoru R8 jako vertikální výztuž.

První etapa základu je za námi :)

Ve stavebninách dek jsem objednal 330ks ztraceného bednění, které nám přivezly na druhý den od mé objednávky. Mezitím jsem si v místních stavebninách koupil cement a dovezl jsem si dva vozíky potěráku.

U této etapy jsem měl strach, že mi odpadnou záda, ale naštěstí se tak nekonalo. Roznesení a položení ztraceného bednění včetně provázání roxorů mi samotnému trvalo cca týden. Jakmile jsem měl všechno položené, horizontální výztuž v bednění zdrátkovanou mě čekalo zapěnění malých netěsností ve ztraceném bednění. Tam, kde se mi bednění nechtělo dořezávat jsem udělal bednění. Před betonováním jsem raději všechno několikrát prošel a kontroloval, zda ve ztraceném bednění nejsou netěsnosti, aby mě to v den betonování nemile nepřekvapilo, ale naštěstí se nekonalo :).

Opětovně jsem zajel do polska, odkud jsem objednal 10,5m³ s dopravou a pumpou. Betonovali jsme teď v pátek, kdy už několik dní celou republiku bičují tropické dny, takže jsme od rána kropili bednění vodou, aby trochu nasály vodou a hned nevytáhli z betonu vlhkost. Beton přijel na smluvenou hodinu a vylití mi trvalo cca hodinu a půl. Pro jistotu jsem bednění za den ještě přijel 3x celé pořádně pokropit abych měl klidnější spaní :).

Na této etapě stavby jsem někdy potil i krev a doufám, že to nejhorší z celé stavby mám už za sebou :).

Hned druhý den jsem se pustil společně s nejlepším kopáčem v okolí do výkopu. Za 3 dny jsme měli hotovo, ale práce v těch vedrech opravdu za trest...

Posléze jsme s bráchou položili zemnící pásek a jelikož mi to nedalo, prohloubili jsme ještě rohy výkopu o další rýč na cca 60 cm. Na státní svátek, 6.7 jsme zabetonovali základové pásy, vyšlo to přesně na 10 kubíků. Beton jsme brali jak jinak než z polska, cena prostě rozhoduje. V dalším týdnu začalo zdění celkem 4 řad zb, ty jsme poté zalévali betonem po dvou řadách. A poté přišla ta nejodpornější práce zatím a to hutnění a dosypávání desky.

Jelikož jsme měli vyzděné zb do výšky 1 metru - dělali jsme to systémem - bagr sypne a mi rozvážíme a dusáme...no peklo na talíři...Po takřka 2 týdením boji s dosypem, pokládkou kanalizace,hutněním, pokládkou kari sítí, navrtáním soklového polystyrenu na šalování jsme měli připraveno na zalití, které se uskutečnilo 24.8.No, jsem tomu rád...

Již se velice těším na další práce, které snad nebudou tak mrzké jako "hutnění a dosypávání". Vzhůru do toho. Ještě bych chtěl poděkovat nejúdernějšímu komandu, které mi na stavbě zd pomohlo, a to především Míšovi, Petrovi a Vojtovi, díky chlapi!

Na závěr poznatky ze stavby: 1. příště bych už ručně základy nekopal, 2. nechte si ve ztraceném bednění volný průjezd pro náklaďáky, 3. po protažení průchodek na budoucí přípojku vody tam hned dejte už i třeba jen kousek hadice, později se to může zkomplikovat, 4. asi už nic...

Stavíme podkrovní rodinný dům, zastavěná plocha 147m². Desku jsme realizovali sami svépomocně za pomoci dozoru našeho projektanta (kterého jsme získali také díky těmto stránkám), který nám dělal také mentoring po celou dobu stavby, jelikož nikdo z nás dřive nestavěl.

Nyní již k číslům:

•     Od prvního kopnutí po dokončení desky nám to trvalo 3 týdny (z toho jsme cca 5dnů měli pauzu)
•     Deska má rozměr 143m²
•     Základové pasy jsou široké 50cm, hluboké 60cm
•     Celková délka pasů 76m
•     Máme 3 šáry ztraceného bednění
•     Na výplň desky padlo 80 tun štěrku
•     Beton v pasech a bednění je C16/20, deska pak C20/25
•     Deska nás stála svépomocně 209.000kč včetně dozoru
•     Z toho beton z betonárky spolu s pumpama stál celkem 108.000kč
•     Cenové nabídky firem byly 300-350tisíc kč
•     Tzn ušetřili jsme 100-150.000kč

Kdyby někdo chtěl, detailní rozpočet všech položek máme uveden u nás na blogu www.vodnici.net/2015/08/kolik-stoji-a-trva-zakladova-deska/

V pátek jsme pak dokončili zdi v 1.NP a příští týden budeme pokládat stropy, tak pak časem postneme čísla i videa hrubé stavby.

Pokud bych měl na pozemku přípojku vody, měl bych souhlas již v červenci, bohužel se to protáhlo kvůli vyjadřovačkám ke studni (Hasiči, odbor životního prostředí atd...).

Taktéž nám běží územní řízení na studnu, to by mělo být v tomto týdnu hotové oběhl jsem všechny sousedy, i ty kteří mají v naší blízkosti studnu, pozemkový úřad, obec Kyšice a nechal si od nich podepsat papír že souhlasí se stavbou studny, tzn jedeme ve zrychleném řízení. 15 dní vyvěšeno na pozemku, magistrátu, obci a hotovo. 

Z hydrogeologického posudku a když vrtali studnu jsem veděl, že máme jílovité podloží, ale překvapila mě struktura jílu u nás na pozemku. Krásně hutný, a po letošním létu vyprahlý takže práce naprosto parádní, žádné bláto žádná spodní voda pohodička. Oproti minulé stavbě, kdy jsem běhal i ve 30cm bláta naprostý luxus. Pasy i po týdnu čisté, žádná voda :-).

Načrtnul jsem bagristovi obrys baráku + cca 1 metr dokola + nahoře v rohu kus na písek, kámen a míchačku. 

To se zvládlo udělat za půl dne. Ještě ten den odpoledne jsem připravil lavičky, a kamarádky kolega z práce přijel zaměřit rohy domu, a vyznačit mi na lavičky polohu pro hřebíčky :-).

To probíhalo dobře až na to, že když končili a já přeměřil pásmem zkusmo jednu stěnu a měl tam o 100mm více... Ptám se tedy :"Odečetla jsi ze základů zateplení XPS v síle 100mm?" ... NE... 

Nu dobrá, tak posunout hřebíčky a bylo. 

Další den jsme se vrhli na vykopání pasů. Jelikož máme pozemek dost z kopce a jíl nechal jsem vyhloubit 1.2metru pasy. BD máme 40tky, kopalo se cca 47cm lžící tzn pasy jsou cca 50cm. 

V dolní části jsme udělali šalování aby jsme neměli takové smykové zatížení v pasech. Což nám dělá v dolní části výšku pasu cca 1,3-1,5m :-). Sehnal jsem beton za dobrou cenu C16/20 XC1 za cca 1650,- Kč/m³.

Začistili jsme pasy, rozvozili cca 5-10cm frakce 16-22 udusali, položili zemnící pásek, vyvedli 4x drát na hromosvod, a jeden do rozvaděče. Také jsem přichystal prostup pro vodovodní trubku, vzal jsem 75mm HT trubku kterou jsem uřízl o trošku sirší než byl pás, narazil do ní kus polystyrenu a zakopal do pasu a zafoukal pěnou. Také pár prostupů pro elektriku. Prostup pro kanalizaci udělám v první řadě ZB. 

Lití pasů probíhalo v pohodě, obsluha domíchávače nám zajela kam jsme potřebovali, takže za cca 3 hodinky (1x se otáčel  znovu pro beton) bylo vylito. 

Beton jsem utáhnul klaťákem, a zabouchal roxory 20mm plus nějaké desítky mezi. 

Pasy jsou za námi a v příštím článku budeme stavět BDčka. 

V mezičase jsem se připojil díky ochotě sousedů k elektrice, postavil jsem rozvaděč, připojil jednosazbový elektroměr aby jsme věděli kolik zaplatit, a pak v baráku bude sloužit k monitorování spotřeby elektrického kotle (což jak doufám bude 0 jelikož dám opět krbovou vložku s teplovodním výměníkem). 

Na stavbě jsme defakto sami s tchánem takže to jde pomalu, ale snad se na zakládání BDček sejde dost kamarádů. 

Po vykopání jsem položil zemnící pásek, který jsem kvůli lepšímu uzemnění dal do hlíny pod základy, pak nasázel kamení a mohlo se zavolat do betonárky, ať začnou jezdit. Do základů padlo asi 22 m³ betonu. A do toho 8 tun krásného lomového kamene.

6 den se mohlo jít pokládat ztracené bednění, roxory jsem pro jistotu poctivě svařil k sobě a mohlo se jít betonovat. Po domluvě v betonárce mi poradili, ať si raději zaplatím delší prostoj domíchávače a neberu si pumpu (ušetřených 7 tisíc) sice trochu víc práce s korýtkem, ale šlo to(velká ochota řidiče domíchávače). Ztracené bednění asi 10 m³ betonu.

Po vybetonováni jsme to nechali 5 dnů odpočinout a pak se mohlo začít, objednal se makadam, nakoupili jsme trubky a začalo se. Nejdříve se uklidila přebytečná hlína, pak se to zhutnilo a pak vykopal bagr pasy na odpad, po zapojení odpadu a vyzkoušení těsnosti se obsypalo pískem, zaházela hlínou a ještě jednou opatrně hutnilo a mohl se začít navážet makadam, který se rozhrnul bagrem a hutnil.

Další den se začly navážet kry sítě a začal lepit extrudovaný polystyren jako šalung, který se pro jistotu zapřel a mohlo se jít betonovat. Chlap z betonárky mi řekl, jak přijeli s betonem, že je příště lepší pod makadam dát folii, aby beton neztrácel tak rychle vodu a že je pak kvalitnější základová deska, příště už vím :-).

Pak jsem ještě rychle omotal odpadní trubky papírem, ať je pak můžu přesně výškově osadit a šlo se betonovat. Na vyrovnání jsem použil 2 m odpadní trubku, kraje vyplnit polystyrenem proti vnikání betonu dovnitř, a kterou jsem připevnil k tyčkám a na kterou jsem ještě upevnil vodní váhu (vychvaloval si to tady na fóru jeden stavebník ). Musím zcela určitě potvrdit super pomoc. Deska rovná, 19 m³ betonu, úplně přesně jsem to spočítal. Deska je hotova!

A další etapa je za námi. :-)

Celková cena desky svépomocí je 155.000 Kč. Deska má 15*10 metru.

Původní termín stavby byl plánován na jaro, ale vzhledem k technických a dalším jiným problémům se začalo až na podzim. S odstupem času jsem rád, že to vyšlo až na podzim, protože v letošním tropickém létě si neumím představit, jak sedím na hromadě latí a snažím se přesvědčit celou rodinu, jaké máme krásné léto při pohledu na zdevastovanou zahradu plnou hromad hlíny a různých výkopových dírách na základy, bazén i s dírou na nádrž s dešťovou vodou.

Za mně doporučuji začít se stavbou až na podzim, to už vás tolik "nebolí", že to nejhezčí období musíte strávit na stavbě s nervy v kýblu :-).

Bagrista provedl skrývku v přibližných místech domu a pak nastoupil geodet a zaměřil pozemek a půdorys domu a spolu jsme vytvořili lavičky.

Poté jsem značkovacím sprejem vyznačil celý dům a pasy.

Jelikož máme půdorys 10x15 tak jsem ještě vyznačil vnitřní podpůrné pasy které vedou pod nejdelšími zdmi. Poté přijel bagrista a vykopal pasy. Následně jsem položil zemnící pásek a vyvedl pět vývodů zemnícího drátu , také jsem pro betonáž vyznačil sprejem výšku kam až se bude lít beton. 

Pak jsem vysypal KG trubky většího průměru pískem a použil jako prostupy pro sítě. Druhý den přijela pumpa a 3mixy. Celkem na vylití pasů padlo 24kubíku C20/25. Vylitý beton se uhladil KG trubkou připevněnou na hrábích.

Po lehkém zavadnutí jsme zapíchali roxory. Další dny jsem založil první řadu ZB do vodováhy protože jsem chtěl aby mi poslední řada ZB posloužila jako bednění pro vylití desky. Pak přijel mix a vylilo se ZB , poslední řada jen do ½. A bylo hotovo.

Na této etapě jsem strávil od 13.4. do 7.5.2015 celkem 95hod. Tento krátký článek Vám vynahradím větším počtem fotek do galerie. Můj názor je, že fotka někdy řekne víc než 5 vět.

Na desku jsme použili ztracené bednění a celá vznikala vlastně jen o víkendech a volných večerech.

Jak nám to šlo, se můžete podívat na fotkách :-).

Skrývku nám naštěstí povolili ještě před vydáním stavebního povolení, takže jsme vápnem zhruba vytyčili půdorys a okamžitě zavolali bagristu, se kterým jsme si ujasnili výšku čisté podlahy a následně proběhla skrývka a zarovnání pozemku. Už v této fázi jsme pochopili, že je velice důležité využít zkušeností všech "najatých" profesionálů, takže jsem se ptal a ptal a hodně se dozvěděl. Ušetří to dost času a peněz :-) Pozemek byl lehce svažitý a vyrovnání proběhlo jednoduše - to, co se na jedné straně ubralo, se navezlo na druhou stranu a pořádně ujezdilo bagrem.

Na řadě byl geodet.  Původně jsme byli domluvení na vytyčení pomocí kolíků s tím, že až se vylijí pasy, geodeti přijedou znovu a pomocí hřebíků vytyčí polohu zdí. Tento záměr jsem na poslední chvíli změnil a dům jsme vytyčili klasicky na lavičky, které nám jakožto amatérům pomohou udržet nejen půdorys domu, ale i správnou výšku/rovinu desky.

Z laviček moc neměl radost bagrista, který druhý den přijel kopat pasy. Naštěstí byl moc šikovný a jeho počínání všechny lavičky přežily bez úhony. Pasy jsme kopali 60 cm široké a 80 cm hluboké. V místě navážky se pasy kopaly hlubší cca 110 cm. Pasy jsme ručně dočistili a na dno položili prostupy (kanalizační trubky DN110 pro el. a vodu a DN200 pro kanalizaci) a zemnící pásek. Tedy přesněji řečeno jsme ho přivázali drátem k železným tyčkám s oky, které doma svařil taťka a které jsme zatloukli do země.

Pásek tak zůstal v “luftu“ a bude celý zalit betonem. Všechny spoje jsme samozřejmě přetřeli gumoasfaltem. V místech svodů a technické místnosti jsme pomocí spojky napojili na pásek drát a tento jsme vedli vnitřkem pasu kolmo nahoru. Bude procházet ztraceným bedněním a deskou, přičemž se vyhne v rohu desky ven (případně dovnitř v případě technické místnosti).

V místě budoucího zavedení plynu jsme v pasu udělali z polystyrenu prostup, který časem vydolujeme. Určitě to bude snazší než kutat beton. Do pasů jsme nedávali žádné kameny ani armaturu, pouze beton C20 z betonárky. Před vylitím pasů jsme si ještě natáhli provázky a udělali si v pasech značky, do jaké výšky máme beton rovnat, neboť jsme nevylévali až do úrovně terénu. Značky se samozřejmě rychle zacákaly betonem, ale pro hrubou orientaci to stačilo.

Samotné lití bylo snadné – beton nám krásně naředili, takže to teklo samo. Beton očividně působil pevně ihned po vylití, protože nám do něj ihned "hupsnul" pes. Ještě, že jsem byl blízko. Celkem byly 3 mixy, mezi kterými byla bohužel poměrně dlouhá časová prodleva, takže se beton úplně optimálně nespojil a v místech napojení vznikly dvě boule asi 3 cm vysoké. Jelikož se nám nechtělo všechny tvarovky ztraceného bednění (šíře 40 cm) rovnat do roviny, rozhodli jsme se tuto nerovnost dohnat šalováním desky.

Ztracené bednění jsme tedy usazovali do suchého betonu, ale staral jsem se jen o to, aby bylo usazeno rovně, výškové nerovnosti pasu jsme tedy kopírovali. Naštěstí nám stačily pouhé dvě řady ztraceného bednění – chceme mít domek umístěný co nejníže. Pro dobrý pocit jsme do každé tvarovky dali jednu 10 mm svislou výztuž a mezi obě řady byly vloženy dva vedle sebe jdoucí pruty jako vodorovná výztuž. Bednění jsme vylévali schwingem a šlo to nádherně – za hodinu bylo hotovo.

Pak jsme opět volali na pomoc bagr, aby nám vykopal 60 cm široký přívod sítí od pomníčků na hranici pozemku až do domu. Do něj uložíme všechny sítě - kanalizace, voda, elektřina i plyn.  Naštěstí to šířka a hloubka výkopu umožňují. Plyn musí jít kolem domu, takže se u domu "odpojil" a půjde si vlastní cestou kolem domu - kopáno 30 cm lžící a dodržena vzdálenost metr od domu.

Uvnitř desky jsme kopali ručně. Nejprve jsem vykopal skoro všechny prostupy (dal jsem jich poměrně dost "pro sichr", ale to jsem nevěděl, jaká je dřina všechny vykopat, takže jeden zůstal pohřben). Pak jsme vykopali výkop pro kanalizaci. Potom jsme natáhli kanalizaci, vodu a kopoflex na elektriku. Vše se řádně zapískovalo (tedy spíše zaprosívkovalo) a mohl se objednat štěrk. Původně jsem chtěl frakci 16/32,kterou ale neměli, tak mi nabídli alternativu 16/22 a spokojenost největší, jelikož se štěrk dobře nabíral na lopatu a celkově se s ním dobře pracovalo. Vrstva byla kolem 15 cm. Štěrk jsme ujezdili žehličkou a mohli jsme pokládat kari sítě.

Ty se vypodložily kamením tak, aby byly cca 5 cm nad úrovní štěrku (šířka betonové desky cca 15 cm tzn. aby byly ve spodní třetině). Sítě se svařily navzájem a také se svislou výztuží ztraceného bednění, která se ohnula dovnitř desky. Desku jsme šalovali z 10 cm soklového polystyrenu. Materiál jsem sháněl přes kamaráda ve stavebninách a poptával jsem XPS, nicméně kamarád přivezl tento soklový EPS a s udržením betonu neměl nejmenší problém. Na druhou stranu XPS bude asi lepší volba, protože se tolik nepoškodí v průběhu stavby. Polystyren byl kotven klasicky lepidlem a každá deska potom ještě dvojicí talířových hmoždinek.

Desku jsme vylévali ve třech a byl to masakr – přesný opak pasů. Sice jsme opět měli tři mixy, ty však přijeli krátce po sobě a my měli co dělat, abychom stihli beton rozhrnovat a rovnat.  Abychom udrželi rovinu, v rámci přípravy na vylití jsme si připravili pásoviny, které vedly skrze desku v rovině desky a po kterých se stahoval beton. Příprava byla dost časově náročná, ale vyplatilo se a deska je na amatérské poměry poměrně rovná. Povrch je však poměrně hrubý, bohužel moc nebyl čas beton lépe vyhladit nebo jej vibrovat.. firma by určitě desku vyhladila lépe, ale na funkčnost to snad mít vliv nebude. Počasí po vylití celkem přálo a desku nebylo skoro nutné vůbec zalévat a vůbec nepopraskala.

Desku jsme dělali po víkendech a odpoledních cca měsíc a půl a vyšla nás na cca 180 tis.

Když jsme sundali bednění z pasů a proměřili zkusmo nivelákem, nevěřil jsem svým očím. Výškový rozdíl 66cm mezi rohy. Nu dobrá tak odskočíme s bedňáky. Vycházelo to na 2 skoky na každou stěnu, což ještě není tak hrozné, kdyby jsme nedělali bednění pasů ale nechali to tak vyšly by 4. 

Na zakládání BDček se nás sešlo 5. Bohužel to byla neděle, 33°C ve stínu, na sluníčku snad 50°C. Za den jsme založili v pěti lidech 2 strany baráku. Bohužel jsem si "vyčerpal" kamarády za ten jeden den tak moc, že se do konce hotové desky neukázali. :) Pracovní povinnosti přes týden a o víkendu přítelkyně a rodiny které nemají pro mou stavbu pochopení, což chápu i já. 

Další dny jsem si sám zakládal zbytek, do konce týdne jsem měl založeno komplet celý barák + naskládané skoky na 2 stranách. O víkendu mohl tchán, takže to šlo rychleji když mi řezal, připravoval železo, svářel armaturu atd. 

30.08.2015 jsme zakládali v pěti lidech jeden den 2 strany, a 15.09.2015 jsme vylévali BDčka betonem. Na to že kromě toho jednoho dnu jsem to dělal sám (BDčka jsem měl všechny v ruce jenom já, cca 560KS BD40 na barák a 130 BD30+BD20 na "sklípek" pod terasou) tak si myslím že vcelku slušná práce. BDčka jsem lepil pěnou od Soudalu - EasyBond musím pochválit, výborná vydatnost, a BDčka drželi jako přibité. 

15.09.2015 jsme vylili ve 2 (s tchánem - já lil on pěchoval) komplet BDčka a když už jsem měl schwing na pozemku, vylil jsem i pasy na "sklípek" pod terasou pro který jsme se rozhodli z důvodu extrémního převýšení pozemku (1.7m rohy).  

18.09.2015 jsem si založil první řadu "sklepa" což vzhledem k tomu že jsem si udělal pasy +-2mm rovné byla pohodička. Ovšem zjistil jsem že bagrista ujel s lžící, u baráku dobré, ale na konci cca 6-7cm úskok, což na to že jsem mu řekl ať to raději překopne o 5cm docela hnus. No BD jsem dal skoro na kraj pasů, něco doženu na BDčkách a zbytek hold polystyren. 

19.09.2015 jsem udělal komplet kanalizaci pro 2x WC+ odvětrání + kuchyň a vytáhl odbočku do koupelny, pro umyvadla a pro technickou se povede už na navážce. 

20.09.2015 se začalo navážet. Naštěstí se v Kyšicích kope železniční koridor (tunel) takže stačila domluva a 11 osmikolek hnusu- rozuměj jílu, bordelu co vykopali při ražbě tunelu se začala kupit na pozemku. Měl jsem domluvého pána s UNC - bobík. Takže jsem si půjčil žábu, a skákal a skákal. Naštěstí pán s UNC byl šikovný, takže většinu ujezdil a já bral hlavně kraje + tam kde se pořádně nedostal (sloup pro komín + technickou atd) Jelikož máme projekt jenom na obvodové BDčka a výztuhu na kompín+technickou hutnili jsme pořádně, MAX po cca 10-15cm. No dělali jsme to 3 dny od rána do tmy... 

24.09.2015 jsem objednal 31T kameniva frakce 16-32 ale omylem jsem dostal frakci 8-16 což ničemu nevadí a cena byla stejná. 

25.09.2015 jsem se pustil do vyzdívání sklepa protože jsme čekali než přijde objednané XPS a kari 6mm 10x10 oko. 

3.10.2015 nám konečně přivezli kari tak jsme je roznesli, podkládali odřezkami z bednění atd a věechny svařili pořádně k sobě + k drátům co jsme nechali čouhat z BDček. 

4.10.2015 jsme dovařili celou desku (26 KS kari :) ) a já se pustil do zakládání XPS jako bednění a zároveň izolaci základů. 

5.10.2015 jsem měl komplet dokola nalepený XPS. Zajel jsem do Hornbachu koupit originál HILTI 4břitý SDS vrták a společně s tchánem který mi přijel odpoledne na pomoc jsme komplet všechny desky navrtali a nabouchali kotvy. Frézoval jsem i XPS na zapuštěné kotvy, jelikož nesnáším když je pak v zimě vidět každá kotva na fasádě. Pro jistotu jsme ještě XPS zarádlovali dráty které jsme propíchli ven a venku zavázali prkna, roxory, zbytky kari no co se našlo. 

9.10.2015 Jsme vylili desku. Bohužel to spletli na centrále, a místo v 9 přijel schwing až v 11:30 takže 2 kamarádi co byli domluveni na desku odjeli kvůli práci a zase to bylo jenom na mě + tchán. Desku jsme vylili + všechny BDčka sklepa. Bohužel jelikož jsme na to byli jenom 2 tak je deska na pohled nic moc, jelikož než jsem se dostal s vibrační lištou na zahlazení byl již beton ve fázi tuhnutí a nechávalo to stopy po lati i přes mou snahu. Kraje jsou OK, ale stopy po lati vidět jsou, což je mi ale ve výsledku jedno, protože na to přijde lepenka + zdivo atd... Beton jsem objednal C20/25 X0 S3 aby jsme měli jistotu že jsme pro základ udělali maximum. 

Deska nás vyšla komplet i se sklípkem na cca 220 000,-. Nejlevnější nabídku bez sklípku jsme měl za 330 000,- a nejdražší bez sklípku na 380 000,- Takže cca 100 000,- ušetřeno. Jsme v extrémním kopci a moře peněz jsem dal za techniku (13 000 výkopy pasů dům + sklep + skrývka, 12 000 za UNC co vozil hlínu atd, 6 000 za schwing na BDčka a dalších 9 000 schwing deska + BDčka sklep což dělá v součtu 25 000 ani člověk nemrkne). Jen beton samotný přišel na 130 000,- Kč (pasy + BDčka + deska a sklep)

Nyní se rozmýšlím zda risknout stavbu a nebo desku zazimovat a počkat do jara. Napište svůj názor zda pokračovat či zazimovat. 

Stavbě ZDAR

K tomu každý staví v jiném kraji a na specifickém pozemku, takže náklady se pak mohou rozcházet o desítky tisíc korun. Nakonec jsem se dopátral k přibližné ceně za m² základové desky, která se pohybuje v rozmezí 2.500,- Kč až 3.500,- Kč za m^{2 (úprava - tyto ceny vychází od firem na klíč)}. A když někdo umí vše postavit na 100% svépomocí (i když o tom pochybuji, potřebujete minimálně bagr, pakliže si nechcete zničit své zdraví při výkopech a pak náklaďák na odvoz přebytečné zeminy - kolečkem to nedáte), tak je pak mu vyjde úplně jiná cena za základovou desku. Já jsem zvolil metodu různých nasmlouvaných prací tu od bagristy, tu od zedníka a výsledek práce můžete vidět ve fotogalerii :-).

Nejprve jsem zavolal geodeta, který mi vytyčil rohy desky. Pak jsme s kamarádem postavili pomocí niveláku lavičky. Z mírného svahu se vyklubal výškový rozdíl v uhlopříčce skoro 2m. Uhlopříčka je nějakých 16,8m. To není málo. ZD na pěnoskle není vhodná pro svahy, ale bylo mi řečeno, že v tomto případě je to v pořádku. Mimo jiné asi také proto, že máme kamenité až skalnaté podloži.

17.8. bagr poprvé kopnul kvůli desce. Výkop byl poměrně velký a kvůli skladbě půdy mu to trvalo cca 5 dní. Vybagroval cca 300 m3 kamenité hlíny. Musím ale mluvit o štěstí. Prý o nějakých 200m dále musel mít ještě jeden bagr se špicí, která mu rozbíjela skálu, aby mohl bagrovat. Při jednom se udělal i výkop na kanalizaci, vodu a elektriku.

Jakmile byl hovotý výkop, prohrábnul ještě menší spáru po obvodu, do které se na geošku položila drenáž a obsypala štěrkem. Pak se natáhla kanalizace, podsypala pískem a obetonovala.

Následně měl přijít drenážní štěrk frakce 32 - 63 pod celou desku. Objednali jsme tedy cca 30t betonového recyklátu v domění, že bude plnit stejnou funkci, jako štěrk. Bohužel dovezli spíše hromadu prachu frakce 0 - 63, z čehož jsem neměl radost. Co šlo, jsme nasypali alespoň na spodek výkopu a nechali navézt dalších cca 30t, tentokráte již kameniva frakce 32 - 63, které se roztáhlo a dalo do roviny.

Pěnoslo plochou přesahuje dům cca o 90 cm na každou stranu. Jelikož musíme v nejnižším bodě udělat násep, muselo se nejprve udělat bednění, které už tam zůstane napořád. Do tohoto bednění se později udělalo další na desku. Před příjezdem pěnoskla se celý povrch potáhl geoškou a dodělal se odvod dešťovky, která časem povede dle podmínek do retenční nádrže.

S pěnosklem byl docela boj. Nejlepší cenu jsem dostal od firmy, která je zde zmiňována v reportáži. Toto se nakonec neukázalo, jako nejlepší volba, protože za ušetřených cca 5000,- jsem následně musel dát navíc asi 15 000,- dělníkum. Důvodem bylo průběžne posouvání dodávky pěnoskla.

Celkově se dodávka posunula asi o 1 týden, který byl pro mě kritický, jelikož jsme měli svatbu a nemohl jsem být na stavbě. Kdyby ho dovezli dle první domluvy, měl jsem domluvených 5 kamarádů, kteří by mi pomohli "zadarmo" a narozdíl od dělníků byli rychlí. Hutnění pěnoskla byla jedna z nejhorších věcí na stavbě. Žehlička po tom vůbec nechtěla jezdit a musela se tahat. Dohromady byly 4 vrstvy cca po 15 cm a každá se musela 3x - 4x uhutnit. Hutnění bylo stanoveno statikem na 1:1,3.

Pomalým dělníkům rozhrnutí a uhutnění 95 m³ pěnoskla práce trvala cca 7 dnů. Myslím,že s kamarády bychom to zvládli max za 4 dny. Vědět, jak je to pracné a nákladné, asi bych někde sehnal UNC a nechal to navozit a pojezdit...

Po uhutnění pěnoskla se plocha znova celá přetáhla geoškou a zalila cca 8 cm betonu. Jezdil jen 1 mix, což nebylo ideání, protože než se stihl otocit po druhé, první várka trochu zaschla. Navíc jsme to nějak špatně spočítali a betonu bylo trochu méně, než by mělo být. Po 3 dnech jsem si koupil 3 pytle nivelačního podkladního betonu, vyrovnal největší díry a upravil beton kolem prostupů.

O den později jsem nakoupil asfaltovou penetraci a napenetroval celou plochu. Na druhý den přišli zase 2 dělníci a lepili protiradonovou hydroizolaci. Moc toho ale neudělali, protože začalo pršet. Došlo tedy k dalšímu posunu, cca o týden. Dodělala se hydroizolační vana, do které se položily kari sítě ve 2 vrstvách a zalilo se to cca 27 cm betonu. Tentokrát přijelo 5 mixů najednou i s pumpou, tak za cca 3h bylo hotovo. Dokončeno tedy 22.10.

Celkově došlo cca ke 2 - 3 týdennímu zdržení kvůli dodávkám materiálu a 1 - 2 týdny kvůli pomalým dělníkum.

Teď to necháme pár týdnů vyzrát a do vánoc chceme mít pod střechou, tak snad nám to počasí dovolí.

Co se týče samotné konstrukce desky, jednotlivé postupy jsou dle mého jednodušší, než klasické základové pásy a snadnější pro práci svépomocí. Jen se vrství jednotlivé materiály a hutní a hutní a hutní :) Jen je třeba držet správnou výšku a na přesno se dělá až bednění samotné desky. Mimochodem na desku už nepříjde žádná izolace, pouze 2 cm kročejovky a pak už podlahové topení a další vrstvy s tím spojené. Ale to až za dlouho :).

Po hutnění jsem začal kopat od kanalizace drážky na KG trubky. Do toho uhutněného šterkopísku to šlo velmi ztuha. Ale alespoň vím, že mám položeno na uhutněné mase, a že to nebude sedat.

Po zahrnutí opět přijel bagrista a navozil 30tun štěrku, který už jsem hutnil deskou (žehličkou). Pak přišly na řadu kari sítě, které jsem k sobě poctivě vázal rádlovacím drátem.

Kraje jsem vázal k ohnutým roxorům, které koukalo ze ZB. Kari sítě jsem podkládal kusy ZB. Pak přijela pumpa a 3mixy a celkem padlo na desku 23kubíků. Síla desky 18cm.

Deska se uhladila KG trubkou a poctivě kropila 5 dní. Tuto část stavby jsem dělal od 9.5. do 22.5. a strávil jsem na ní celkem 57 hodin. Založení první řady už bylo objednáno, ale o tom až v dalším článku.

Blížily se Velikonoce a v obci se právě dokončovala kanalizace a měla následovat pokládka nového asfaltového koberce. Tím jsme byli trochu nuceni rozhoupat se, jelikož do nového asfaltu se nesmí několik let zasáhnout, museli jsme začít řešit vodovodní přípojku.

Povedlo se nám domluvit bagristu a barg při výkopu kanalizace a poprosili jsme je, zda by bylo možné připojit se v jednom výkonu, na čež nám bylo vyhověno. Měli jsem trochu honičku se sehnáním povolení od vodovodního hospodářství a sehnání instalatéra. Bylo to hned na začátek trochu stresující:) ale vše se povedlo. 

Lavičky

Termín přípojky se nakonec shodoval s termínem vytýčení laviček. Takže jsme lítali od instalatéra k lavičkám a zpět, bylo to docela zajímavé na fyzičku:). Instalatér naštěstí byl rychlejší než zatloukání laviček, takže po srovnání jsem byl vystřídat našeho architekta od zatloukání laviček. Povedlo se mi na lavičky sehnat absolutně nevyhovující 2m dlouhé kůli, kterým se do země moc nechtělo. Ale padl čas oběda a vše bylo hotové. Bylo to poprvé, kdy jsme měli radost, jak se to hýbe, jak se to rozjelo.

Pasy

Několik dnů po vytýčení jsme se vetřeli opět mezi místní makáče a poprosili je, zda by bylo možné se nějak domluvit o výkopu základových pasů, což se domluvit povedlo. Byla krásná předjarní sobota a ráno to vypuklo. Sjel se nám na zahradě veškerý traktorový vozový park, který měl odvážet ten ošklivý jíl, který se nám tam všude nachází. Neuběhlo ani 5 hodin a bylo vybagrováno. Z fotografií je určitě vidět ta profesionalita, rovnost pasů byla tak pozitivní.

Vylití pasů

Jelikož náme všude jíl, byl nám statikem doporučen beton C25/30. Chvíli jsem váhal, zda to dodržíme, ale nakonec mi strach nedovolil a beton tam je co tam patří. Pasy byly 60cm široké a 1m hluboké - příprava na pevnost:). Po nacenění betonu jsme měli malý zádrhel s dodávkou - protáhla se o 4 dny - což mělo spoustu negativních věcí. Začalo pršet - jíl se podmáčel a bortil a v jednom místě se náhle z pasu stala jedna velká jáma. V ten den jsme rozhodli, že stavíme opravdový hrad s vlastním vodním příkopem. Na jednu stranu jsme si z toho dělali srandu, ale na druhou stranu mě to velmi znepokojilo. Veškerý materiál na dně a tak nezbylo nic jiného než sehnat kalové čerpadlo, vodu odčerpat a vyházet jíl ze dna. Když jsem konečně spáru vyčistil, měl přijít den D a mělo se betonovat ráno bylo zase vše ve výkopu.

Jelikož jsem pekelně zazmatkoval, hned ráno jsem vstal a šel napravit vše k betonování. Měl jsem to celé odvolat, ale já jsem místo toho všeho objednal čerpadlo.. Bylo by to lepší v tom počasí co následovalo, mokro, všechno se lepilo urdžet zemní pásek v suchu a čistotě byl nadlidský úkol.

Při montáži pásku slyším mix, jak k nám již couvá - to bylo jak noční můra, jsou tu a já nemám hotovo. Pán ani moc nečekal a už to tam hrnul - asi to bylo to nejlepší, nebyl čas přemýšlet a muselo se kmitat, za pár hodin bylo hotovo. Trochu mě mrzí, že to nebylo dokonalý, jak to má leckdo, ale bylo to tam. Po pár hodinách jsme nastrkali dráty pro vazbu DB.

Co bych dnes udělal jinak?

• začal bych tím, že 50cm lžíce nedělá 50cm výkop, ale 60cm, na jednu stranu masivní základy za vyšší náklady. 
• jíl bych neodvážel, dnes vím, že mi bude chybět a budu zavážet z jiných zdrojů
• odvolal bych betonování na lepší počasí - práce by byla čistší a hlavně by to všechno bylo v klidu. Ušetřil bych za čerpadlo betonu.
• dal bych si více záležet, aby výška betonu byla rovnoměrně všude stejná, když se pak zdila deska z bednících dílců, zbytečně nás zdržovalo vyrovnávání. Co by za čerstva šlo lopatou, nebo hrabičkama jedna báseň.

Skrývka, zaměření stavby a vykopání základových pasů se zvládla za jediný den. Zaměření pro skrývku jsem udělal sám. Po skrývce jsme pozvali geodeta a ten nám vytvořil hlavní rohy základů a pomohl vyrobit a zaměřit lavičky. Po té již následovalo vyvápnění (rozmíchané vápno s vodou v petlahvi s malou dírkou ve víčku postačí jako "křída na trávu a hlínu" :-). Bagr se do toho pustil a za 4 hodinky neměl co dělat.

Vzhledem k vyšší hladině spodní vody díky vytrvalým dešťům v předchozích 14 dnech bylo nutné spodní vodu odčerpávat. Na dno 2m hluboké části šlo později několik velkých kamenů, aby se dalo vybrat co nejvíce napadného jílu a odčerpat zbylou vodu. 

V místě s více jílovým podložím jsme vykopali dva hlubší "piloty" aby bylo kde vodu čerpat. Hloubka založení v těchto místech dosahovala 2m. Zbytek domu je uložen do nezámrzné hloubky 800 - 1000mm.

Po vykopání jsme následující den s manželkou začistili základovou spáru a uložili zemnící pásek. Celkem jsme vytvořili 5 vývodů, aby bylo možné se na zemnění napojit v kterémkoliv rohu domu + 1 vývod do technické místnosti.

Betonování byla již celkem sranda. Proběhlo s tátou a protože jsem si objednal betonpumpu se 70m hadic tak mohl mix zůstat na zpevněné komunikaci a k základům beton putoval hadicemi. Náročné bylo akorád posouvání hadice plné betonu po prostoru základů. Ve dvou lidech se to ale dalo zvládnout. Zvolili jsme raději pomalejší tempo čerpání abchom stihli rovnání betonu a přesouvání hadice. Betonování včetně přípravy a rozebrání hadic trvalo 4,5 hod. Celkem do základů padlo 17,5m³ betonu C16/20.

Vzhledem k tomu, že na betonových pasech nebude deska, ale pouze sloupky ze ztraceného bednění, tak nebylo nutné nějak složitě pasy rovnat. Jednotlivé sloupky už se jednoduše na výšku doladí. Celkem jich bude 9 ze ztraceného bednění 400x500x250 a 22 z PE trubky 200mm vylité betonem. Do základových pasů jsme vložili ocelové dráty d10 a d12 mm aby se sloupkylépe spojily se základy.

Nyní již čekáme až beton vytvrdne a pak se vrhneme dle počasí buď na kopání kanalizace a vodovodu a nebo na osazení ztraceného bednění a dokončení základů.